Zmrtvýchvstání na východě

Autor: Vašek Maderák <vasekmaderak(at)centrum.cz>, Téma: Novinky, Vydáno dne: 12. 08. 2013

dscn5869_400Poté, co přinesly nebo lépe řečeno - nepřinesly minulé dva víkendy na Extraligových polích jsme opravdu zvažovali, zda má cenu vůbec na Valašsko do Vrbětic vyrážet. Zejména poté, co jsme zjistili, že sestava bude muset být kvůli nutným absencím poněkud improvizovaná a navíc jsme stále neměli vyřešen post proudařky.



Ještě ve středu v podvečer jsme skutečně byli smířeni s tím, že se na víkend nevydáme, protože možnost sehnat proudařku, která by:

1) Neběžela na Ex za jiné družstvo
2) Neběžela na místní soutěži za jiné družstvo
3) Nebyla v Kamenci na večerních 100kách
4) Nebyla v práci
5) Nebyla na dovolené
6) Nebála se s námi jít
7) Byla neznámá místím  „odborníkům“ ze všech možných hasičských krajů
 
.. prostě nebyla! 
Nakonec, jak tomu bývá už pravidlem, se podařilo udolat Marťu, pro kterou už je chvíle s námi snad už každodenní chleba.  Za těch několik měsíců, co jsme jí poznali blíže, musím konstatovat, že těžko hledat hodnějšího, upřímnějšího a férovějšího člověka než je ona. Vysoká přidaná hodnota daná jejími fyziologickými předpoklady z ní dělá, ač přes jinak gaučového nesportovce s cigárkem v puse, nástroj kterému i Barča musí celou trať vesměs koukat jen na zadek. (A že je na co koukat..)
dscn5899_400
To však nebyl jediný problém tohoto víkendu. Kačka – v poslední době již domestikovaná rozdělovačka (původně zamýšlená a námi trénovaná proudařka) měla být jako instruktorka na táboře (podle všeho hudebním) až do neděle.  No ač děti brečely na celé kolo, Kačka se sebrala a o páteční půlnoci dorazila z táboru domů. Jako odměnu mohla sobotní cestu vesměs celou prospat. Nejprve až do Prahy, kde holky nabíraly mě a Marťu, dokonce sama na celé zadní trojsedačce, později musely „Prckovi“ k dalšímu přemýšlení posloužit sedačky dvě. 
kacka_400
Poslední změnou byl post strojnice, které po 13 letech opustila z jistých „interních“ důvodů dlouholetá stálice Alča. Vesměs asi všichni už vědí proč, tedy z důvodu očekávání potomka. Náhrady se dobrovolně ujala Lucička z rozdělovače. Kdyby věděla, jak bude probíhat posledních několik hodin před jejím prvním soutěžním startem, tak by si to tenkrát více rozmyslela. Nervní více než prvním sexem.
 
Dle několikaletých zkušeností s dojezdovou náročností jednotlivých závodišť, se z Chrášťan vyráželo na 5:30. Tankování.  V 6:30 Praha Vltavská – nabírají mě. Údajně kvůli strašné igelitce, jak holky tvrdí, jsem byl schovaný za keřem. Já však tento fakt popírám a tašku bráním. Neúspěšně. 6:45 na Pankráci nabíráme Marťu, která je původně identifikovaná jako nějaký divný hopper v kšiltovce, co čte 50 odstínů šedi. Bod B byl správně. Zde se ukázala dívčí znalost této literatury, kdy dokázaly tuto knihu hříchů identifikovat asi na 50 metrů. Dalších několik minut také probíhala živá debata nad obsahem, do které jsem se zapojil snad jen s poznámkou, ať už zalehnou, že cesta bude dlouhá. Většina poslechla...
 20130810_084948_400_01
Kolem Kroměříže mezi nás vstoupila myšlenka si pořídit k snídani nějaké lokální sladké pečivo. Netrvalo dlouho a na předměstí Zlína jsme natrefili na místní pekárnu, kterou jsme téměř vykoupili o moravské koláčky a jiné věci, kterým jsme dali své pracovní názvy. Ze všech přirovnání můžu v rámci tohoto veřejného článku zveřejnit snad jen podobu nějakého perníkového bochánku ještě rozumně nazváno jako „koza - (prso)“.
11:05 přesně před startovním výstřelem prvního družstva vjíždíme do areálu vrbětického stadionu a parkujeme za elektrickým ohradníkem ovčího výběhu. Při zdolávání této překážky ve snaze zkrátit si pěší dostupnost si pokaždé přemítám scénku faráře Otíka ze Slunce, seno a pár facek. Genitálie byly uchráněny. Proud byl vypnutý! Za to palec nahoru. Bohužel při pohledu na trať a její okolí to bylo na dlouho jediná potěšující zpráva. Na soutěž přijela téměř a výlučně pouze družstva, která nutně potřebovala bodovat do tabulky Extraligy a jen malou výjimku, která potvrzovala toto pravidlo, tvořilo několik málo týmů ze Zlínského kraje.  Okolo tratě rozmístěno pár stánků, pod nimi několik známých tváří a nic víc. Samotná trať byla prošedivělá jako háro sečtělého padesátníka. Kluci se vykašlali na pravidelnější sekání a hasili to asi až v den konání soutěže. Proč se nepodařilo na soutěž nalákat místní početnou ligu třeba spojením soutěží, netuším. Třeba to takto pořadatelům vyhovovalo. Opravdu nevím. Celkově 25 týmů mužů a 6 žen asi ještě na Extralize nepamatuji. 
 
Vše zlé je k něčemu dobré a tak soutěž rychle odsýpala a bylo k vidění samé kvalitní výkony. Když pominu několik Np pokusů tak unikátní je i nejhorší čas na 21. místě za 18:79 a předposlední místo Plumlova (18:28). Chlapeckou kategorii opět po týdnu ovládl Bačův Lískovec, který ač nepůsobí dojmem nadřených atletů, tam sype jeden pěkný čas za druhým. Nevcehláci navázali na předchozí týden a už se dotahují na vrchní příčky – vypadá to, že po špatném začátku zabrali ještě včas. Třetí Bezděkov – vypadá to, že kdyby měli svojí pořádnou mašinu, tak by to celkem válcovali. Ostravsko – opavský víkend jeli s naší mašinou, tentokrát s Pasohlávskou. Oba zmíněné víkendy pro ně byly žní na body. 
Jak už jsem říkal, dívčí kategorie nabízela smutný pohled na pouhých 6 týmů. A to ještě mohly být děvčata z Petrůvek ráda, že stihla přijet a připravit se (taky asi neočekávala tak rychlý konec mužské kategorie). My šly na start jako první. Útok byl poněkud pomalejší – ale vzhledem k Lucčině premiéře na stroji, jsme s radostí přijali čas 16:80. Kdo by čekal, že toto byla vskutku naše první 16ka letošního roku! Hned následným útokem se za 16:63 na první místo vyšvihly radíkovandy a zbylé 4 týmy na startu už jejich pozici neohrozily. Po dlouhé době jsme si mohly vychutnat umístění na bedně, kde červenou barvou doplnily sychotínské holky (na stupních barvy tak nevypadaly..).
 dscn5903_400
Pobalili jsem a v rozumný čas vyrazili přes Vsetín a ValMez do Babic. Krátce předtím jsme se dozvěděli o nedaleké noční soutěži v Kujavách u Studénky. Jelikož odměna za první místo byla více než lákavá (5tis), rozhodli jsme se vyrazit. No – velice zajímavá dráha. Za prvním béčkem terénní hrb, kde by mohla nedaleká Tatra Kopřivnice zkoušet podvozky svých terénních vozidel. Zbytek trati mírně do kopce a mizerně posekáno – neposekáno. Jinak osvětlení i ostatní zázemí soutěže bylo príma. Na start jsme šli kolem 11 hodiny, kdy už byla docela zima. Na útok byla taktika zaběhnout nějaký rozumný čas kolem 18 sek a jet nazpět do Babic. Ale vlivem nezašroubované savice v mašině, která záhy vypadla úplně jsme tedy do Babic jeli, ale bez umístění. Cestou ze soutěže jsme ještě řešili problém s docházejícím benzínem v autě. Ač se to zdá pro nás Severočechy divné, tak v okolí byly ve Fulneku a Odrách 4 slušné benzínky, avšak žádná neměla noční provoz. Tedy jsme natankovali po jízdě na výpary až v Hranicích. Pak už to byla jen chvíle do Babic, kde se osazenstvo rozprchlo do víru nočního života. 
 
Ráno krátce po 7 hodině všechny do té doby spící osoby, probudil zvuk z reproduktorů. Opravdu velice brzký budíček, který asi zatím taky neměl obdoby. Ale alespoň bylo dost času se nasnídat a připravit na soutěž a na nástup. Avšak ani to nestačilo například Lavičákům, kteří k nástupu po Romanově upozornění, dobíhali až na poslední chvíli. 32 týmů chlapů a 10 žen bylo o něco lepší než v den předchozí, avšak opět to nebyla žádná hitparáda. Po sobotním kiksu na rozdělovači se v neděli předvedli Plumlováci. Pěkný útok vypadal jistě lépe než na Rohlíčkem promalovaných 16:86 a 3. místo. Olšováci po 40ti bodovém  „domácím“ víkendu už dali Extralize zapomenout, že taky něco umí. Paměť jim však rozjasnili zde v Babicích za 16:57. První místo – letos premiérové urvali kluci z Laviček (16:45). Po několika druhých místech tedy konečně zaznamenali i plný bodový zisk.
Opět s jedničkou jsme dívčí kategorii šli na start i my. Útok bez nějakých větších chyb za koncových 16:18, které stačily tentokráte na stupínek nejvyšší. Bára v poslední době – co útok to 15ka, tak i tentokrát se jí vydařilo. 16kově se urodilo hned na 5 frontách (Radíkov, Vitiněves, Petrůvky a Milotice nad Bečvou). 
 

Bohužel stín nad celou soutěží a možná i celým ročníkem Extraligy přinesl první pokus holek z Radíkova. Sám říkám, že jsem ho neviděl (ukládal jsem materiál do auta) a jediné co jsem přes střechy jiných dodávek spatřil, byla voda několik metrů ve výšce v okolí značky rozdělovače. Údajně v tu dobu nějaký debil vstoupil do dráhy asi s myšlenkou, že dívky pokus ukončily s neplatným pokusem. Útok byl následně dokončen za potlesku publika, že to holky až přes otřesení malé Lucky na rozdělovači nevzdaly. Brzy se ukázaly holky vitiněvský (měli jsme auto vedle nich), že radíkovandy chodí s nějakým papírkem a že budou podávat protest. Na to, že jim někdo vstoupil během pokusu do dráhy. Nejprve jsem nevěřil, že by to bylo možné, že to bude nějaký omyl, ale ukázalo se, že nikoli. Jelikož se poté strhla debata a několik lidí mě do toho také zatáhlo, tak si dovolím vynést naše stanovisko, které se mimochodem s odstupem času jednoho dne nezměnilo.
 
Je právem soutěžního týmu podat protest v případě, že někdo stoupne do dráhy. To jsou jasná pravidla. Tedy děvčata na to samozřejmě nárok měla, protest musel být uznán, protože to prostě v pravidlech je. 
A to je právě ten problém. Ono to tam je. Na Extralize se to už jednou stalo, myslím v Petrovicích během pokusu přiletěl na trať stan, kterému se museli proudaři při běhu poněkud vyhýbat, nebo je alespoň postrašil. Tam bych to chápal, když byl z tohoto důvodu ovlivněn výkon startujícího družstva. V babickém případě ale podle všeho průběh útoku nebyl ani v nejmenším poznamenán vstoupením další osoby do hřiště. Jak někdo uvedl, to si najmu kamaráda (domluveného), který v případě, že něco pohnojím na základně, vejde kus do tratě a budu opakovat?! To přece nelze. Mohl by vzniknout precedens, který nemá s férovým hasičským sportem co dělat. Neberu v potaz, kdy diváci sedí před vyznačenými provázky u trati (mohou být též považováni za člověka na trati). A asi mají na průběh útoku stejný vliv jako ti blbové v Babicích.
 
Myslím, že samotné holky to musí nyní mrzet, když se nechaly někým přemluvit k tomuto kroku, protože není dle mého názoru hodný, takovému závodu jako je Extraliga. V očích spousty lidí se ukázaly jako nefér hrající, což ukázal už dnešní facebook. Doufám, že těchto 10 bodů, které získaly svým jednáním na vrub Vitiněvských nebudou rozhodovat v konečném pořadí celkové letošní Extraligy. 
 
A nyní resumé za nás: Jsme v pozici, kdy jsme nemuseli nijak tento nastalý fakt řešit, tedy se nás to příliš netýkalo. Samozřejmě všechny „posunuté“ dívčí týmy spokojeny nebyly a dost si stěžovaly. Za mě osobně bych nikdy svoje holky opakovat v takovém případě neposlal, právě proto, že tento sport dělám se ctí a mě osobně by hanba bičovala (můj výkon ovlivněn nebyl - pohnojili jsme si to sami). Osobně si myslím, že měl Vlastík zakročit a holky do toho pokusu nepustit. Po útoku byly určitě zklamané a jednaly impulzivně, ale než přišla doba, než se znovu postavily na start, mělo být rozhodnuto. Není divu, že po druhém jejich pokusu už nebylo slyšet takový aplaus jako po jejich prvním, který „hrdinsky“ dokončily.
 
Co se stalo, nedá se vzít zpátky. Asi dlouho jestli vůbec se budou urovnávat vztahy mezi dotčenými dívčími družstvy. Navíc holky nejsou jako my chlapy, kteří si to umíme vyříkat na rovinu. Ach jo, to se prostě nemělo stát! Uvidíme, co ukáže následující víkend.
Vašek !@@!